Text: Martina Kemrová, spolupracovnice Business & Professional Women CR z.s.
Od vzniku České republiky uplynulo celých 30 let. Během nich jsme zažili ledacos – privatizaci, aféry kolem lehkých topných olejů či metanolu, politické skandály, teroristické útoky, příchod mobilních telefonů, přesun velké části pracovních činností do online… Právě způsob práce, ale i pracovní vztahy prošly řadou změn.
Diskutovaným tématem je v této oblasti také rovné odměňování žen a mužů. Nejde však jen o odměňování, ale i o rovné příležitosti obou skupin. Než se dostaneme k detailům, můžeme shrnout aktuální stav: ano, za 30 let jsme se výrazně posunuli, ale zdaleka ještě nejsme v cíli. Stačí jedno číslo: 16,4. To je aktuální hodnota GPG (Gender Pay Gap, viz box), který udává rozdíl v odměňování žen a mužů v ČR. Unijní průměr je přitom 13 %. Očištěný GPG momentálně dosahuje 10 %. Údaje ČSÚ udávají hodnotu 14,9 – rozdíl vůči EU údajům je způsoben zahrnutím pracovníků ve veřejné a sociální sféře do „českých“ čísel.
Ale ať už se opíráme o jakákoli data, je zřejmé, že ke stoprocentnímu narovnání musíme ujít ještě kus cesty.
Gender Pay Gap – ukazatel nejčastěji stanoven jako procentuální rozdíl mezi průměrným hodinovým hrubým výdělkem zaměstnaných mužů a žen (takto je často používán na úrovni EU, jako hlavní indikátor nerovného odměňování žen a mužů sloužící k mezinárodnímu srovnání). K výpočtu lze dospět následujícím způsobem:
Očištěný GPG = rozdíl v příjmech žen a mužů na srovnatelné pozici, ve srovnatelném věku a se srovnatelným vzděláním nebo délkou praxe. Ukazatel přesněji udává, jak velkou část GPG představuje přímo samotná diskriminace.
Historické okénko
Pojďme se podívat, jaká byla situace před 30 lety. Do roku 1996 nemáme spolehlivá data: rozdíly v odměňování nebyly soustavně sledovány. Nicméně data z dostupných dat je zřejmé, že problém nerovnosti v odměňování žen a mužů není v ČR žádnou novinkou. V roce 1962 dosahoval GPG dokonce výše 36 %. V 70. a 80. letech se sice rozdíl – mj. vlivem významného nárůstu vzdělanosti žen – snížil na 29 %. Ani po roce 1996 nejsou čísla úplně spolehlivá – v průběhu let se lehce měnila metodika šetření. Dostupná čísla nelze brát (do roku 2008, kdy se metodika ustálila) absolutně, nicméně o trendu vypovídají spolehlivě. Také je třeba říct, že pro tvrzení, že ženy jsou mzdově diskriminovány, s jedním číslem nevystačíme a nevystačíme dokonce ani se spočítaným GPG u jednotlivých kategorií zaměstnání. Jedinou spolehlivou metodou by bylo porovnávat dvě stejné pozice u jednoho zaměstnavatele, nicméně i tak není jednoduché najít zaměstnance, kteří dělají totožnou práci.
| GPG | |
| 1996 | 26,2 |
| 1997 | 26,6 |
| 1998 | 29,6 |
| 1999 | 30,9 |
| 2000 | 29,9 |
| 2001 | 28,6 |
| 2002 | 25,4 |
| 2003 | 25,4 |
| 2004 | 25,1 |
| 2005 | 24,9 |
| 2006 | 24,6 |
| 2007 | 24,8 |
| 2008 | 25,4 |
| 2009 | 25 |
| 2010 | 24,6 |
| 2011 | 21,8 |
| 2012 | 21,7 |
| 2013 | 21,3 |
| 2014 | 21,6 |
| 2015 | 21,5 |
| 2016 | 20,7 |
| 2017 | 20,3 |
| 2018 | 19,5 |
| 2019 | 18,7 |
| 2020 | 16,1 |
| 2021 | 14,9 |
Data: ČTÚ
Z číselné řady je zřejmé, že k rychlejším změnám dochází po roce 2010, kdy se, mimo jiné díky akci Equal Pay Day, jež se toho roku konala poprvé, začalo o problému intenzivně mluvit.
“První ročníky Equal Pay Day byly opravdu náročné,” říká Lenka Štastná, prezidentka Business & Professional Women CR z.s. a Equal Pay Day (EPD), a doplňuje: “Prakticky nikdo totiž nevěřil, že je v ČR nějaký problém. Navíc jsme si ´přidělaly´ práci: vedle konference jsme do programu zahrnuly i vzdělávací prvek, v té době u nás ještě poměrně neznámý speed mentoring.”
EPD tak zahájil společenskou debatu na téma nerovného odměňování. Téma začalo být aktuální, což dokazuje i řada partnerů, kteří akci podporují. Mezi nimi převažují zejména zahraniční společností, které se mohou podělit o svou dobrou praxi a inspirovat účastnice i prostřednictvím svých reprezentantek. Konference zdárně překonala i nástrahy covidových ročníků, kdy se ji podařilo zcela překlopit do online. V roce 2021 se dokonce podařilo rozšířit akci do týdenního formátu, což umožnilo přinést do ČR ještě více zahraničních zkušeností.
Určitou podporu nastavení rovných podmínek vyjadřuje i stát, naposledy projektem MPSV Rovnost žen a mužů na trhu práce se zaměřením na (ne)rovné odměňování žen a mužů v letech 2016–21. Ovšem každý projekt někdy skončí. Pro definitivní odstranění rozdílů – a že nejsou malé – je zásadní je neustálý a faktický dialog všech zúčastněných stran, a především pak aktivní přístup samotných žen.
Právě toto téma se odráží v podtitulu letošního ročníku EPD, který se koná na přelomu března a dubna. “Nemůžeme očekávat, že problém se vyřeší bez aktivního přístupu nás žen, proto se letošním mottem stalo ´Být vidět a slyšet/ uzavírá Šťastná.
Globální osvětová kampaň organizací Business & Professional Women si klade za cíl posilovat ekonomickou bezpečnost žen vyvoláváním odborné diskuze firem i veřejnosti nad příčinami stále vysoké mzdové nerovnosti. Sdílením dobré praxe a prezentováním ženských vzorů podporuje rovné postavení žen v práci i ve společnosti. Naším cílem je posilovat ekonomickou bezpečnost žen vyvoláváním odborné diskuze firem i veřejnosti nad příčinami stále vysoké mzdové nerovnosti. Sdílením dobré praxe a prezentováním ženských vzorů podporuje rovné postavení žen v práci i ve společnosti.
Den rovného odměňování (Equal Pay Day – EPD) = symbolický den, upozorňující na rozdíly v odměňování mužů a žen. Připomíná den, kdy ženy dohánějí mzdovou úroveň jejich mužských kolegů, jež oni dosáhli ke konci uplynulého roku. V ČR je aktuální rozdíl v mzdách 16,4 %. V praxi to znamená, že ženy musí pracovat zhruba o 2 měsíce déle, aby dosáhly stejné roční odměny jako muži.
Den rovného odměňování se poprvé objevil v USA v roce 1988, do Evropy se kampaň dostala v roce 2008 díky BPW Germany, o rok později vznikla oficiální kampaň s názvem Equal Pay Day.
V České republice se EPD poprvé konal v roce 2010, společně se vznikem veřejně prospěšné organizace Business & Professional Women CR z.s. Každá země si vybírá aktivity, jak tuto kampaň každoročně připomínat veřejnosti. V ČR má Den podobu několikadenní konference, kde ženy čerpají inspiraci, navazují pracovní i lidská přátelství a mohou využít mentoringu.
Peníze nejsou všechno
Rozdíl v platech je pouze jedním, byť důležitým, ukazatelem. O nerovném postavení žen a mužů ve společnosti ještě více vypovídá Gender Equality Index. Ten sleduje například oblast přístupu ke znalostem, penězům, rozhodovací moci či zdraví.
Aktuální výsledek 56,7 bodů ze 100 řadí ČR na 22. příčku v EU. Za námi jsou v celkovém indexu pouze Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Unijní průměr je 68 bodů, a od prvního Švédska nás dělí více než 27 bodů.
Od roku 2010, jsme se zlepšili pouze o 1,1 bodu (= pokles o 9 míst), a to právě díky zlepšení v oblasti peněz (kde zaujímáme 15. místo).
Nejlépe se nám daří v oblasti znalostí (14. místo, 58,5 bodů), nejhůře jsme na tom v oblasti moci, (28,1 bodů), 25. místo) především pak v podoblasti ekonomického rozhodování (17,1 bodu, krásné poslední místo). V oblasti moci se nám navíc „podařilo“ od roku 2010 dokonce klesnout téměř o 3 body a 10 míst.
Závěrem: Za 30 let jsme k opravdové rovnoprávnosti ušli kus cesty, ale na spánek na vavřínech ještě zdaleka nemáme nárok. Pro začátek by stačilo se dostat alespoň na evropský průměr.
