středa 31.3.2021
čtvrtek   1.4.2021

14:00-15:30h

Jsem ženou podnikatelkou, mentorkou, koučkou a filantropkou. Kromě toho, že jsem generální ředitelkou SmartSelling a.s., majitelkou a zakladatelkou módní značky Ilka fashion a působím ve dvou neziskových organizacích: The Human potential academy a nadačním fondu Šťastné Česko, jsem především úplně obyčejným člověkem, kterému záleží na ostatních.

V loňském roce se mi podařilo koupit firmu, pro kterou jsem 7 let pracovala. Ze startovní pozice, kdy nebyla na prodej a já neměla peníze. Ve stejném období jsem měla tu čest doprovázet svou kamarádku v posledních týdnech jejího života a držet ji v poslední chvíli za ruku. Cítím pokoru i úctu k času, který tady máme.

Téma:  Naslouchej, prosím!

Všichni chceme, aby nás někdo poslouchal.

Je zajímavé, kolik z nás má pocit, že naslouchat umí. A současně, jak to všichni ostatní nedělají. Všichni uvnitř cítíme, že by „tohle“ mohla být ta jedna věc, co může změnit svět. Kdybychom se dokázali víc poslouchat…
—
„Já přece umím naslouchat!“ V tomhle přesvědčení jsem žila dlouho. Vždy jsem raději poslouchala, než mluvila. Lidé se ke mně chodili vypovídat. To přece znamená, že umím naslouchat. Navíc, po tom posledním obchodním školení, kde nás učili, jak kopírovat držení těla, vhodně přitakávat a na před odpovídáním zopakovat hlavní myšlenku… musím být přece prvotřídní posluchač!

Když ale Michael (Michael Neill – světově známý kouč celebrit, mimo jiné i britské královské rodiny a můj učitel) nám opět říkal o naslouchání, řekla jsem si, že to zkusím jinak. Podle něj. Na firemní poradě si vzala slovo kolegyně, která mě vždy 100% dokázala nadzvednout ze židle. Vždy se vymlouvala, proč něco ještě nestihla a neustále pokládala (pro mě) nesmyslné otázky. „No dobře“, řekla jsem si: „Zkusím ji tedy opravdu naslouchat“.

Během pár vět jsem si uvědomila, že jí už zase hodnotím. Přemýšlela jsem nad tím, kolikrát už tohle vyprávěla. A proč má takovou oblibu vytahovat tahle témata v širokém kruhu na poradě místo toho, aby je řešila rovnou se mnou… a bla bla bla. Pak jsem to najednou uviděla.

Nemůžeme přemýšlet a naslouchat zároveň.

Můžeme poslouchat svoje myšlenky, nebo člověka před sebou. Když jsem začala poslouchat ji, během chvíle jsem ucítila velké pochopení toho, o čem mluví. Najednou mě napadaly jiné věci – otázky, na které mi dávalo smysl se doptat. Rozuměla jsem jí. Uvědomila jsem si, jak moudrá je a kolik toho vlastně v životě zvládla. Přišel pocit vděčnosti za to, že ve firmě je.

Je možné, že ten den mluvila jinak než jindy? Ne. Zjistila jsem, že tento zázrak porozumění a spojení se stane vždy, když nasloucháme – kolegy, šéfy, partnery, děti…
—-
Já si naslouchání zamilovala. (Neznamená to, že naslouchám 24/7, ale jakmile si všimnu, že to nedělám, zase začnu.)

Naslouchání je klíčový aspekt našich životů. Pomáhá nám cítit, co máme jako lidské bytosti společné.

Budu moc ráda, když se ke mně přidáte. V rámci mentoringu si společně vyzkoušíme, co naslouchání přináší, jak jednoduché může být a co se při něm děje. Podíváme se také na to, proč jsou profesionální techniky „jak poslouchat“ a jak udělat, aby měl ten druhý pocit, že posloucháme, vlastně zbytečné.

Moc se na vás těším.

Co by pomohlo tomu, aby byl HLAS žen ve společnosti více slyšet?

Myslím, že to není primárně o tom, aby hlasů bylo více. Pro změnu by stačil jediný hlas, kterému bude nasloucháno. Společnost se potřebuje naučit znovu více naslouchat. Nehodnotit, nesoudit, poslouchat co je za slovy. Neřešit slova a soudy ve svých hlavách, ale to, co se někdo snaží sdělit. Pak bude vyslyšena podstata sdělení a nejen slova, která k tomu používáme. A je jedno jestli je to hlas mužský nebo ženský. Naslouchání vede k jednotě a rovnosti přirozenou cestou.

Co mě v minulém roce nakoplo:

Život.
V loňském roce jsem koupila firmu, založila módní značku, přidala se k obnovení iniciativy Šťastné Česko. S kolegy z The Human Potential Academy jsem otevřela Online akademii pro 400 studentů. Dostala jsem se na vysokou školu a začala jsem studovat mezinárodní vztahy, lidská práva a politologii. Vedle toho jsem byla součástí několika životů těsně před koncem. Obraceli se na mě lidé, kteří umírali, nebo kterým umíral někdo z jejich blízkých. Nejvíc mě tedy díky smrti nakoplo uvědomění vlastního Života. Dokážeme tvořit nemožné. Dokážeme v byznysu vybudovat daleko víc, než si dokážeme představit a je to mnohem jednodušší, než by nás napadlo. Naše tělo i mysl ale mají své limity.

Zdroje inspirace:

Největší inspiraci slýcháme ve svých srdcích, jen se bojíme poslouchat. Myslíme si, že co bychom měli chtít, ví někdo lépe než my. Možná bych se zaměřila na to dovolit si slyšet, co opravdu chci a kam mě vede moje vlastní inspirace. (Všechny dále uvedené zdroje ukazují stejným směrem.)

Youtube kanál Porozumění mysli, podcast Coffeine for the soul – Michael Neill, podcast Štastné Česko (spuštění přelom února/března), Knihy Michaela Neilla.

Které ženy bych ráda potkala:

Anna Hogenová, Dana Drábová, Miroslava Němcová, Elsie Spittle, Zuzana Čaputová

Jakou myšlenku si odnesou mentees:

Tu, kterou potřebují slyšet. Vím, že to zní obecně, ale důležité je, abychom věděli, že nejlepší myšlenka přijde zevnitř a ne zvenku.

Co bych se o sobě chtěla dočíst:

Pravdu. 🙂