Srdečné díky, že jste si našla čas, paní velvyslankyně, je mi ctí položit vám několik otázek ve jménu všech českých i slovenských akčních žen.
Mluvíme spolu na 14. ročníku Equal Pay Day, největší české akce organizované zejména, ale nejenom ženami a především, ale ne výhradně pro ženy. Je to každoroční vyvrcholení kampaně zaměřené na (ne)rovnost v odměňování žen a mužů. Co pro vás osobně znamená, že jste se mohla přihovořit všem ůčastnicím a účastníkům téhle přestižní akce?
Jsem feministka, dost otevřená otázkám feminismu a jsem šťastná, že české ženy Equal Pay Day organizují. Mylím si, že je důležité, že všechny z nás ve všech zemích na těchto otázkách pacujeme.
Do jaké míry vnímáte rozdíly v postavení žen, v rovnosti, nebo spíš stále v nerovnosti příležitostí a odměňování žen v porovnání s muži v Izraeli, v Česku a ve východní Evropě?
Myslím si, že rozdíl mezi platy je dost podobný v Izraeli a České republice. Co vidím jako veliký rozdíl je úroveň uvědomování si žen, co se týče jejich práv a jejich problémů. Myslím si, že v Izraeli jsou ženy víc progresivní v jejich způsobu uvažování, což ale neznamená, že dosáhli rovnosti.
Promiňte za osobnější otázku: jaké je to být manželkou rabína v Izraeli?
Pochopila jsem otázku, jsem zlá manželka rabína, protože jezdím několik let po světě…(smích) Nejsem profesionální manželka rabína, můj manžel je ale feminista a liberální rabín, takže to není problém.
