Nerovné Česko: Stejná odměna, jakou dostávají muži, představuje pro ženy dva měsíce práce navíc
Ženy v Česku vydělávají v průměru o 18 procent méně než zdejší muži. Vyplývá to ze šetření Eurostatu. Výsledky před třemi lety přitom ukazovaly menší rozdíl – v roce 2021 šlo o doposud nejmenší mzdovou propast, a to o 15 procent. Podle organizace Business & Professional Women CR na průměr výdělků v minulosti krátkodobě zapůsobily mimořádné odměny v době covidu nebo třeba zvyšování tarifních pásem u části profesí s převahou žen, jako je například školství.
Největší nepoměr v počtu obsazených pozic i výše mezd a platů je podle průzkumů u řídících pracovníků nebo zákonodárců. Aby si ženy ročně přišly na stejnou odměnu, musely by pracovat o přibližně 65 dnů víc. Rozdíl v mediánovém příjmu u těchto zaměstnání podle organizace Rovná odměna přesáhl 16000 korun měsíčně ve prospěch mužů.
Pozor na skleněný výtah
Téměř o 12000 korun méně dostávají ženy v lékařství nebo ve školství, zde přitom početně převažují. „V odvětvích, kde je vysoké zastoupení žen, přispívá k rozdílu ve výdělcích žen a mužů fenomén takzvaného skleněného výtahu,“ uvádí ministerstvo práce a sociálních věcí. Skleněný výtah představuje situace, kdy muži často zaznamenávají rychlejší kariérní růst i zvyšování platů.
„Nerovné odměňování většinou není ze strany zaměstnavatelů záměrné. Stále více z nich má zájem aktivně zjistit, zda mají férově nastavené odměňování žen a mužů. Umožňuje jim to efektivněji využít a rozvinout kariérní potenciál všech zaměstnaných,“ říká Lenka Simerská, hlavní gestorka Rovné odměny.
Pomoci bořit stereotypy a více se zasazovat o rovnost nejen v odměňování by podle CFO pro střední Evropu společnosti Mars Mariana Bogdányho měli také muži: „Rovnost není jen věcí žen, je to téma nás všech. Je třeba si přiznat, že cesta k rovnosti vyžaduje právě aktivní podporu a angažovanost mužů.“
(…)
Pružná pracovní doba posiluje loajalitu
Přístup k rovnosti se ale v českých firmách mění stále jen pomalu. Za posledních 21 let se takzvaný gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování na základě pohlaví, snížil jen o necelých pět procent. „Pokud budeme pokračovat tímto tempem, rovnosti v odměňování se dočkají až pravnučky současných ekonomicky aktivních žen,“ upozorňuje PR ředitelka Business & Professional Women CR Klára Smolová. Jedním z klíčů pro dosažení rovných příležitostí může být podle společnosti Mars poskytování flexibilnějších pracovních podmínek. „Ve firmě vidíme, jak tato pružnost přispívá k vyváženějšímu životnímu stylu našich spolupracovníků a zvyšuje jejich produktivitu a loajalitu k naší společnosti,“ říká personální ředitelka Mars Daria Maslovskaya. Mars kromě práce na dálku nabízí zkrácené pracovní úvazky nebo pracovní dobu, případně sdílení pracovního místa.
Redaktorka: Karolína Blažková
Kvóty pro ženy míří do Česka. V Německu zabraly, kritici ale tvrdí, že jde jen o umělé navýšení
Ve veřejném prostoru i na vysokých pozicích je třeba více žen: téma, o němž se v české společnosti léta diskutuje, ale žádné velké konkrétní posuny se v něm neodehrávají. Česko v oblasti společenské genderové vyváženosti stále neopouští dolní příčky světových žebříčků.
Teď však jedno měřitelné opatření, které má ženy v kariéře podpořit, do Česka míří. Jde o zavedení kvót pro ženy na vysokých manažerských postech. Podle nových pravidel mají mít velké české firmy povinně ve vedení alespoň třetinu žen. Počítá s tím návrh zákona o genderové rovnosti, jehož českou podobu připravuje úřad ministra pro evropské záležitosti.
Platí už v mnoha zemích EU a například v Německu zafungoval velmi dobře. Zákon je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Pokud projde parlamentem, měl by začít platit ještě letos. Opatření, jež vychází z evropské směrnice, ale nevzbuzuje jen souhlasné přijetí. Podle odpůrců kvót jde o umělý násilný krok a zbytečnou byrokracii navíc.
(…)
V Česku jen pět firem. Zatím
Pravidla se však podle zákona dotknou jen přesně vymezeného segmentu těch největších firem, který je v Česku zatím nevelký. Mají se týkat jen firem kotovaných na burze s více než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur nebo s aktivy přes 43 milionů eur. V tuzemských podmínkách jde nyní pouze o pět společností, které parametry splňují: patří mezi ně polostátní ČEZ, Kofola, Komerční banka, Moneta Money Bank a Philip Morris ČR.
Podle Mrázové má opatření smysl, jakkoli bude mít zprvu v Česku reálný dopad jen na pár desítek manažerských pozic. „Velké firmy mají zodpovědnost se snažit o kultivaci prostředí v České republice, takže kvóty budou fungovat jako inspirace a motivace pro další společnosti,“ myslí si Mrázová, která je také zakladatelkou networkové skupiny Inspire & Impact, kde se ženy‐manažerky vzájemně podporují, inspirují a koučují.
Mnohé velké společnosti zavedly programy na podporu diverzity už dříve. Patří k nim i jedna z firem, na které se nový zákon bude vztahovat, Moneta Money Bank. V devítičlenné dozorčí radě banky zasedají čtyři ženy. „Ženy tak mají zastoupení 44 procent. Představenstvo, které je voleno dozorčí radou, má teď pět členů, z toho je jedna žena. Dohromady máme v řídících funkcích čtrnáct členů, z toho pět žen, mají tedy zastoupení 35,7 procenta,“ vypočítává manažerka Zuzana Filipová, ředitelka udržitelnosti a komunikace. Banka tedy kvóty splňuje, chce však dobrovolně pokračovat směrem k vyšší vyrovnanosti.
(…)
Redaktorka: Veronika Jonášová
