Pohled společnosti i státu na pracující matky, a to i ty s malými dětmi, se postupně mění. Otevírat se jim pomalu začíná jak stát, tak zaměstnavatelé. Na několika příkladech ukazujeme, že to jde.
Článek vznikl v rámci projektu WORKSPACE15
Jak v roce 2012 vypočítal Steven Saxonberg v publikaci Péče o nejmenší. Boření mýtů, investice do kvalitní a dostupné předškolní péče o děti se Česku ekonomicky vyplatí. Rodiče nejmenších dětí pracující na zkrácené úvazky, ovšem hlavně matky, na jejichž bedrech zatím leží zodpovědnost za péči o dítě častěji, odvádějí daně i sociální a zdravotní pojištění, které tak za ně nemusí platit stát. Pojištění za zaměstnance pak navíc často platí státu ještě zaměstnavatel. Každé nové místo v instituci nerodinné péče o předškolní děti pak vytváří další pozice pro mnoho zaměstnanců. Movité maminky navíc podporují ekonomiku tím, že vydělané peníze dál utrácejí. Jak upozorňuje Saxonberg, příliš dlouhá rodičovská dovolená negativně ovlivňuje nejen aktuální finanční situaci rodiče, ale také jeho celoživotní příjmy. Jmenovat můžeme například důchodové zajištění.
„Vlastní příjem poskytuje matkám větší kontrolu nad finanční situací i plánováním budoucnosti. V rámci sociálního zabezpečení mají pracující matky přístup k některým zaměstnaneckým benefitům, jako jsou zdravotní pojištění, stravování či samotná zdravotní péče,“ vysvětluje Lenka Šťastná z veřejně prospěšné organizace Business & Professional Women CR. Vydělávající ženy si také mohou budovat důchodový kapitál příspěvky do penzijních fondů, ke kterým někteří zaměstnavatelé ještě přihazují.
Úleva pro rodinu
Peníze, které na částečném úvazku v pozici employer branding engagement experta v České spořitelně vydělá Michaela Stahl Opavová, jí pomohly přilepšit rodinnému rozpočtu a snížit finanční závislost na manželovi. Původně si chtěli najít devět měsíců po druhém porodu částečný pracovní úvazek oba rodiče, nicméně se ukázalo, že zkrácené úvazky jsou pro muže ještě nedostupnější než pro ženy. Nakonec měla Michaela štěstí na šéfa právě v bankovním domě. „Ve všem mi vyšel vstříc a dává mi obrovskou svobodu. Mohla jsem si vybrat, v jakém rozsahu budu pracovat, kdy a na čem, kterých meetingů se budu účastnit či zda musím do kanceláře,“ vypráví s tím, že většinu práce zvládne z domova ve chvílích, kdy mladší syn spí a starší je ve školce. „Když potřebuji být na schůzce osobně, tak mám zajištěné placené hlídání,“ dodává.
Právě zajištění péče o děti, v níž stát momentálně selhává, může být pro mnohé ženy překážkou. Někteří zaměstnavatelé, jako například Vysoká škola ekonomická v Praze, ministerstvo životního prostředí nebo Domov pro seniory Háje, vycházejí rodičům vstříc a provozují dětské skupiny či školky. Zajímavé řešení vymyslela Eva Trčková, která chtěla začít pracovat, když byl nejmladšímu dítěti rok. Její tehdejší zaměstnavatel péči o děti nezajišťoval: „Přemluvila jsem svoji maminku, aby přešla na zkrácený pracovní úvazek a mohla se tak starat o mou mladší dceru, zatímco já se budu věnovat redaktorské a korektorské práci.
Dohodly jsme se, že jí budu částečně kompenzovat ,ušlý zisk‘. Domluvily jsme se, že bude za všech okolností k dispozici. Navíc odpadla adaptační doba, po kterou dítě v cizím prostředí pláče.“ Po konci rodičovské se Eva vrátila na plný úvazek do původního zaměstnání na Vyšší policejní škole a Střední policejní škole MV v Praze, kde se věnuje výuce anglického jazyka. „Vedoucí oddělení mě hned při první schůzce ohledně mého nástupu odzbrojil, když se zeptal, jak by mi to vyhovovalo. Můj ranní příchod do práce uzpůsobil tak, abych ve dnech, kdy odvádím děti do institucí, nebyla ve stresu a příchod do práce zvládla důstojně a v poklidu. Jeden z kurzů, které vedu, je formou e-learningu, mám tedy možnost angličtinu učit i odpoledne, kdy neprobíhá standardní přímá výuka. Zůstávám v práci déle, děti tráví odpoledne s tatínkem a já mohu odvádět dostatečné množství práce, které je potřeba pro plný úvazek,“ říká ještě s tím, že také její mzda přinesla rodině jistou míru úlevy.
Aby se neztrácely talenty
V roce 2007 byly novým zákonem upraveny pauzy na kojení pro zaměstnankyně s dítětem do jednoho roku, které zajišťují maminkám možnost dítě plně kojit a zároveň pracovat. Některé firmy chtějí maminkám kojení ještě zpříjemnit. Například Nestlé pro matky zařídilo speciální kojicí místnosti. Jen „povolené“ kojení však matkám, které se chtějí realizovat, nestačí. Průzkum ManpowerGroup z března tohoto roku ukázal, že 80 procent žen potřebuje lepší rovnováhu mezi osobním životem a zaměstnáním a více flexibility, třeba v začátku a konci pracovní doby. 35 procent žen by pak při stejném objemu práce vyměnilo pět procent mzdy za čtyřdenní pracovní týden. Což se nově rozhodla reflektovat společnost Kofola takzvaným Láskyplným pátečkem neboli dnem volna.
Podle Lenky Šťastné jsou zkrácené úvazky cestou, jak umožnit ženám i mužům v různých životních etapách věnovat se péči o své blízké, ať už o děti, nebo o rodiče. Zároveň jim umožňují rychlejší návrat na trh práce, což je při současném nedostatku talentů žádoucí.
Také v České spořitelně vycházejí zaměstnancům vstříc flexibilními úvazky bez rozlišování, zda se jedná o otce, matky, nebo naopak jiné pečující. „Potřeby flexibility se mohou v průběhu času měnit podle toho, v jaké životního fázi se nacházíme. Jsme velká společnost a více než deset procent zaměstnanců je nyní na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nechceme kvůli tomu přicházet o talenty, takže už před narozením dítěte se s adepty bavíme o jejich představách vzájemného fungování,“ popisuje Petra Ondrušová, která v bance působí jako manažerka diverzity.
Zároveň připouští, že banka takto šetří peníze, které by jinak byly třeba na zaučení nových kolegyň a kolegů. „Například adaptace nové bankéřky nebo bankéře v distribuční síti stojí několik set tisíc korun, přičemž z této části banky je na mateřské nebo rodičovské šest procent zaměstnanců,“ tvrdí Ondrušová a ještě dodává, že v rámci zaměstnávání na zkrácené úvazky panují stále některé předsudky: „Je mezi nimi třeba to, že částečný úvazek se týká jen rodičů nebo že zkrácený úvazek automaticky znamená úvazek poloviční. U nás je nejčastěji využívaným zkráceným úvazkem 80procentní, 50procentní úvazek je až na čtvrtém místě.“
Lukáš Kuřátko, bývalý manažer v bance Moneta, má zkušenosti se zaměstnáním matky na pozici manažerky hned po šestinedělí: „Šlo už o její druhou mateřskou dovolenou a už při té první předvedla, že dokáže podávat skvělé pracovní výkony, vše si zorganizovat a skloubit pracovní a osobní život. V první řadě měla zájem o brzký návrat do práce ona a ani já jsem o ni nechtěl přijít na delší než nezbytně nutnou dobu. Byl jsem si jistý, že všechno zvládne. Práci jsme jí umožnili, nepřišli jsme o top člověka a troufám si říct, že takový zaměstnanec, se kterým se jedná individuálně, bude i motivovanější ve společnosti dál pracovat, protože ví, že se na všem dá domluvit.“
Lenka Šťastná ještě upozorňuje, že od února 2023 mají zaměstnavatelé možnost využít slevu na sociálním pojištění, pokud zaměstnají pracovníky, kteří pečují o dítě do deseti let na zkrácený úvazek. „Zatím ale nemám pocit, že by to byla pro firmy, které o zkrácených úvazcích dosud neuvažovaly, velká motivace. Pro hodnocení je to ale příliš krátká doba,“ uzavírá téma Šťastná.
