⇒ podhodnocení péče a oborů, kde převažují ženy
Existuje podle vás ženská a mužská práce?
Je péče pro ženy přirozená?
Mají kluci techniku v krvi?
Nebo jsou to jen mýty?
Mohlo by se zdát, že volba povolání je čistě osobním svobodným rozhodnutím. Nikdo nás nenutí vybrat si povolání svých rodičů a v něm setrvat do konce života. Přesto i do našich zdánlivě svobodných rozhodnutí vstupují předsudky a stereotypy či očekávání okolí.
Výsledkem je i současná podoba trhu práce, kde jsou ženy a muži v jednotlivých oborech nerovnoměrně zastoupeni a též nerovnoměrně za svou práci ohodnoceni.
Práce žen je konstantně podhodnocována, ženy se též častěji koncentrují v oborech, které souvisejí s péčí či podpůrnými činnostmi a jsou ohodnoceny méně než technické profese či produktivní obory.
Největší rozdíly v odměňování najdeme v odvětvích, kde je vysoká koncentrace žen. Vůbec největší jsou ve finančním sektoru, kde dosahují výše až 39%.¹ Vysoké rozdíly najdeme ve zdravotní a sociální péči 24% a ve vzdělávání 19%. Naznačené rozdíly souvisejí s tím, že vyšší a řídící pozice v těchto odvětvích zastávají muži a ženy se nacházejí na nižších, a tedy hůře placených pozicích. To opět souvisí zejména s možnostmi slaďování práce a rodiny žen ve vyšších řídících funkcích a též s rozdílnými možnostmi kariérního růstu u žen a u mužů.
(U mužů dochází v těchto odvětvích (kde výrazně převažují ženy) k tzv. skleněnému výtahu. Tedy situaci, kdy se muži setkávají se strukturálním zvýhodněním, které jim umožňuje rychlý kariérní růst spojený s růstem mzdy. Více v následující studii: Williams, C. L. (1992). The Glass Escalator: Hidden Advantages for Men in the "Female" Professions. Social Problems, 39(3), 253–267: http://doi.org/10.2307/3096961. Zdroj: Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR, MPSV 2017, str. 48.)
Výrazněji se zde navíc projevuje také tzv. „fenomén skleněného výtahu“ – pokud již totiž v těchto (primárně „ženských“) oborech pracují muži, setkávají se často se strukturálním zvýhodněním, které jim umožňuje rychlejší kariérní růst, samozřejmě spojený s růstem výdělku.
Vysoký rozdíl v odměňování ve vyšších a řídících pozicích souvisí i s vysokým rozdílem podle vzdělání. Nejvyšší GPG nalezneme totiž u vysokoškolaček, kde dosahuje výše až 24%.² Ženy totiž často navzdory svému vzdělání pracují z důvodu slaďování práce a rodiny na nižších pozicích, než odpovídá jejich kvalifikaci. Druhou příčinou je rozdílné ohodnocení na stejné pracovní pozici. Tj. žena manažerka pobírá nižší mzdu než její kolega manažer na stejné pozici.
Vůbec největší rozdíl v rámci třídění dle zaměstnání najdeme u finančních makléřek, kde si ženy vydělají o 46%³ méně než muži. Měsíční rozdíl činí 32 737,- Kč, přepočteno na celý rok jde téměř o 400 000,- Kč ročně.
