⇒ stereotypní volby povolání u žen i mužů v mladém věku
Skutečně je volba povolání svobodná volba?
Na základě čeho se mladí lidé pro své povolání či obor rozhodují?
Mladí lidé se pro své budoucí povolání rozhodují v průběhu života několikrát. K první takové volbě dochází již při výběru střední školy či středního odborného učiliště. Mladí lidé se nerozhodují jen podle talentu a zájmu o obor, ale též na základě postojů, názorů a očekávání svého okolí. Velký vliv má vrstevnický kolektiv, rodiče, škola a též média a společenské vzory.
Ženám a mužům jsou přisuzovány rozdílné vlastnosti, schopnosti a společenské role (např. žena – pečovatelka, muž – živitel rodiny) a z nich vycházejí i stále existující stereotypy ve volbě povolání u žen i mužů (dle zakořeněného dělení práce na „ženské“ a „mužské“).
Ze studie¹, která zkoumá přechod mladých lidí ze středního stupně vzdělávání na trh práce, vyplývá, že pouze 60, 6 % absolventů a absolventek učebních oborů by si s odstupem tří let zvolilo stejný obor jako ten, který vystudovali. Technické obory (elektrotechnika, strojírenství) by si znovu vybrala většina absolventů, zatímco obor služeb (gastronomie, osobní a provozní služby) by znovu volila méně než polovina. Vzhledem k tomu, že dívky častěji absolvují právě obory zaměřené na služby, je zřejmé, že právě dívky by podruhé častěji volily jinak.
U středních škol v maturitou² by stejný obor volili častěji též absolventi a absolventky v technických profesích (elektrotechnika, strojírenství), kde by se rozhodla stejně drtivá většina z nich. V případě stavebnictví, pedagogiky a učitelství je opakovaná volba méně pravděpodobná.
Mezi nejčastěji zmiňované důvody pro odlišnou volbu oboru patří: ztráta zájmu o obor (61,3 %), nízké platy (50,0 %), špatné pracovní podmínky (48,4 %) a též fakt, že absolvent či absolventka obor v podstatě nikdy studovat nechtěli.
Po skončení studia má 60 % absolventů a absolventek zájem pracovat v oboru, který vystudovali. 3 roky od ukončení studia pracuje v oboru jen třetina z nich (35 %). 20 % pracuje v příbuzném oboru a 45 % pracuje zcela mimo obor.
U technických profesí (strojírenství, elektrotechnika, IT) je nejčastějším důvodem odchodu mimo obor lepší nabídka na trhu práce v jiném oboru. U služeb (gastronomie, osobní služby) hraje významnou roli též nízké platové ohodnocení a neperspektivní vyhlídky v oboru. U pedagogiky a učitelství je hlavním důvodem velmi nízké platové ohodnocení v kombinaci se skutečností, že absolvent či absolventka neměli v plánu ve vystudovaném oboru zůstat.
Při srovnání absolventů a absolventek vyšších odborných škol³ a jejich spokojenosti v zaměstnání jsou se svým platem nebo mzdou nejvíce spojeni v oborech zemědělství a lesnictví a v právním a veřejnosprávním sektoru. Nejmenší spokojenost s výdělkem je potom v oborech Pedagogika, učitelství, sociální péče a Ekonomika a administrativa. Tedy v oborech, kde tradičně převažují ženy.
Rozdíl v odměňování se mění i podle vzdělání, nejnižší je u lidí se základním vzděláním ve výši 15%. Nejvyšší, který dosahuje celých 24% je naopak u lidí vysokoškolsky vzdělaných.
Rozdíl v odměňování v průběhu celého života žen má vliv i na výši důchodu. Pokud ženy vydělávají za celý svůj život v průměru o 16,4 % [Výsledky dle mezinárodního srovnání v šetření Eurostatu v ČR za rok 2020] méně než muži, je i jejich důchod po skončení pracovní kariéry v průměru o 17 % nižší, než důchod u mužů. [Rozdíl v důchodech za rok 2020. Zdroj: Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ 2021.]
